close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Naše hlavní město

22. dubna 2015 v 16:31 | Kejtý |  Sklaní fanynky, možná až příliš!
V prosinci jsme se s kamarádkou tešily, že vyrazíme na koncert naší kapely do Prahy, ale jelikož jsme obě dostaly angínu, tak jsme nikam nemohly. Našly jsme si koncert v lednu a taky na něj pak vyrazily.
Doma jsem tentokrát řekla, že spím u kamarádky, protože jdeme na ples a ona nechce jít domů sama. Vážně, jestli budu mít jednou dceru, tak nikam nebude smět! Jelikož tento koncert byl v pátek, tak jsem ani nebyla tak nervozní, že to praskne. Samozřejmě pár pochybností bylo, ale ty se postupně vypařily. V tom pražském vzduchu prostě něco je. Lidé se stávají něčím, čím jsou hluboce v duši. No co, občas své pravé já musíme nechat vyplout na povrch a je lepší, když je to někde jinde, než ve vašem rodném městě.
Cesta do Perahy proběhla bez komplikacé, ovšem cesta do baru, kde naše kapela hrála, tak snadná nebyla. Jely jsme metrem a dokonce i tramvají. Hroznej prostředek ta tramvaj. Zjistily jsme si zastávku a světe div se, vystoupily jsme na té správné zastávce. Bohužel tam nás naše štěstí na moment(cca na hodinu) opustilo. Hodinu jsme prochodily po jedné ulici, tam a zpět. Sice jsem měla nízké boty, ale stejně jsme myslela, že mi upadnou nohy. Dokonce jsme se na cestu musely i zeptat. Naneštěstí jsme narazily na jednu zmatenou paní, která nás poslala trochu jinam. Naštěstí nám pak jeden milý pán poradil dobře. Po hodině jsme se dostaly do baru, kde hrály. Štěstí, že jsme v Praze byly s předstihem.
Hned před barem jsme potkaly zpěváka. Sakra, vždycky když ho vidim, musim žasnout. Když jsme vešly do baru, docela jsme se zhrozily, protože to bylo hrozně maličké. Ale jako většina pražských barů, měl i tenhle podzemní sál. Na kase seděl jeden takovej milej no, kluk ne, tak chlapík? který se během večera docela vyloupnul, ale to předbíhám. Jako každý sklepní bar, tak i tento měl své kouzlo. na to, jak byl malý, tu bylo hodně lidí.
Asi po půl hodině začali hrát. s kamarádnou jsme si opět stouply dopředu. Přejde nás to někdy? Koncert byl prostě super. Vlastně jsem nezažila koncert, který by super nebyl. Vždycky nás s těma lidma pojí stejná kapela, tedy podobný vkus na hudbu a to je parádní. Prootže i s neznámýma lidma si rozumíte a lehčeji začnete hovor. Jsem asi vypočítavá, ale je lepší se s ostatníma fanynkama kamarádit, nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit. Proto jsem na jednu opilou holku, co si stoupla bezohledně přede mě, byla milá a ona mi dovolila si stoupnout vedle ní.
Po koncertě jsme se s kamarádkou trošku nudily. Přece jen oni tam těch známých měli. Ale kdo si počká.. sedly jsme si na lavičku a porozhlížely se po baru. Najednou se před námi objevil zpěvák se svou partou(asi). I pohled ze zadu je.. uchvacující. Ani nevim, jak ale najednou jsem ho měla na klíně. Ne, že by mi to vadilo. Ještě, že je hubenej, takže moje nohy si ani nestěžovaly. Po nějaké době vstal a já si uvědomila, že mám mokrý nohy. On se jen tak kouknul a řiká: Ty jo, teď máš na sobě moje DNA. :D Postřeh. Ty jo, mohla jsem ho rozmnožit. Víc takových fešáků? To by svět potřeboval. Zpěvák si sedl vedle nás a povídal si s námi. S kamarádkou řešily i fyziku. No, to upřímně neni moje kafe, takže jsem se rozhlížela po baru dál. Viděla jsem basáka, jak se drží se dvěma holkama kolem pasu a kouká se, jak se ty dvě líbají. ta jedna byla zrovna zpěvákova ex. Zpěvák si toho taky všiml, ale bral to s humorem(proč asi). Po chvíli se objevil bubeník. Dak nám pusy a šel si pro pivo. Typické.
Zpěvák se tam vedle nás bavil ještě se Štrupem, který mimochodem bydlí s tím zpěvákem z Koblížků, se kterým se zapletla kamarádka. Po chvíli si šli zahulit. No jo, řikala jsem si, že je zpěvák nezvykle ukecanej a ono to nebylo jen tak. tráva dělá divy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama