Tento večer se řadí mezi jeden z nejdelších večerů vůbec. Stalo se toho opravdu hodně. Teda ze začátku to vypadalo docela bledě, ale pak se to nějak rozjasnilo. Naše kapela byla v průběhu večera hodně v obležení fanynek a my jsme se s nikým jiným vlastně neznaly, ale to neznamenalo, že se budeme vnucovat. Párkrát jsme prohodily pár slov s bubeníkem, pak jsme se potkaly u záchodů s basákem, se kterým jsme si docela pokecaly, ale jen do té doby, než přišly další z jeho obdivovatelek. Basák si ten zájem očividně užíval. To vlastně oni všichni. Nedivím se. Basák nás dokonce představoval přítelkyni svýho nejlepšího kamaráda jako slečny z toho našeho města. Hmm, po slavnostech si pamatuje odkud jsme, to je "zajímavý". Ještě, že už byl totálně opilej, takže jsem se ani nemusela cítit trapně. Musim se přiznat, že jsme trochu ujetá na hezký ruce. Když má kluk pěkný ruce, tak jsem z něj automaticky pryč. Teda spíš z rukou, z něho celýho jsem pryč, jen když taky nějak vypadá, že jo. A u basáka musim říct, že ruce má opravdu pěkný, jen prstýnek mu chybí. Ruce s prstýnkem jsou top. Jednou jsme se snažily urvat chvilku se zpěvákem, ale marně. Ten byl pořád v kruhu fanynek. Bubeník vlastně taky, ale ten si vždycky aspoň našel čas na pár slov. Dokonce i na krátký tanec. U toho nám řekl, že když nás takhle vidí, že by nás chtěl obě. Ach jo. Nepoučitelnej.
Mezitím, co oni se bavili se svými někdy až fanatickými fanynkami(byste nevěřili, jak se je snažili držet blízko u sebe, tak jo, je hezký se s nima bavit, ale lézt za nima jako první? To se nedělá.), my jsme se bavili s hodně cizinci. Jednou to byl Němec, pak zase Brazilec a dokonce i Australan, jo, v Praze je to jiný.
Ve dvě hodiny se začalo zavírat. Tohohle jsem se bála nejvíc, protože domů jsme měly jet až ráno, rovnou do školy. Úplně jsem předpokládala, že se tohle stane. Tak jsem se šla nenápadně zeptat kytaristy, co se to bude dít. Prý bude after párty v jedný blízký hospodě, bohužel neměl čas nám popsat cestu, prootže šel doprovodit svýho tátu, tak nás poslal za zpěvákem, který nám jí ochotně popsal. Bubeník se o to pokoušel taky, ale nakonec nám řekl, ať mu kdyžtak zavoláme. Naštěstí jsme trefily úplně v pohodě. Zpěvák to popsal přesně. Když jsme tam dorazily, stálo tam pár holek a když po pár minutách dorazil i basák, tak se na něj sesypaly. O můj bože. Ukázalo se, že basák nemůže najít peněženku, což bylo docela v pytli, prtože v ní měl 10 tisíc za vystoupení. Kluci by ho zabili. Takže jsme se s kámoškou rozhodly, že se tam vrátíme a poptáme se. Stejně jsme neměly co dělat. Stát jen tak před hospodou a čekat až dorazí ostatní abychom mohli jít dovnitř, to se nám nechtělo.
Tak jsme se vrátily ke klubu a narazily na bubeníka. Musely jsme se nenápadně protáhnout k recepci, nebo k něčemu jako recepci a zeptaly jsme se na peněženku. Prej se bohužel nic nenašlo, ale že se ještě porozhlídnou. Najednou se přihnaly tři totální krávy a vykecaly bubeníkovi, že basák ztratil peněženku. Jak se dalo čekat totálně opilej bubeník se naštval. Měla jsem podezření, že bude ten typ, co se opije a je agresivní a taky, že jo. Nejdřív se snažil peněženku najít jako všichni ostatní, ale pak když jsme vyšli před klub, začal bejt fakt hodně naštvanej. Až jsem se bála, že se s basákem porve, oba byli nametení. Hrozně dlouho se hádali a samozžejmě ty tři krávy tam byly u toho a kecaly jim do toho. Myslim, že tohle je zrovna věc jen mězi kapelou, ale budiž. Když prolezli auto a nic nenašli konečně se bubeník rozhodl zavolat manažerce a samozřejmě, že byla u ní. Tohle nikdy nepochopim, jak jako první co udělám je, že zavolám členům kapely a manažerce ne? S bubeníkem jsme se chytli za ruku a ještě se šli rozloučit dovnitř, ani nevim s kým. Vyzvedli jsme dva jeho kámoše šli na after párty. Před klubem se však začli ještě s basákem hádat. Basák mě docela pobavil, když řekl: Jdi se ještě víc ožrat, než jsi. Zrovna od něj to sedlo, fakt že jo.